„Proof of Work“ vznikl v době raného internetu a v roce 1999 se smísil s koncepty digitálních peněz. Tento důkaz se opírá o využití počítačů na hledání odpovědí na problémy, které je mimořádně obtížné vyřešit, ale je snadné potvrdit správnou odpověď. To využil počítačový vědec Hal Finney a v roce 1999 přinesl Proof of Work do oblasti digitálních peněz. Jde o jeden z nejranějších kryptoměnových prekurzorů.

Proof of Work, jak praktický způsob ochrany Bitcoinu

Anonymní vývojář nebo tým vývojářů známý jako Satoshi Nakamoto věděl, že Bitcoin potřebuje robustní bezpečnostní mechanismus, který bude chránit síť před zneužitím. Tento mechanismus konsensu čili důkaz o práci, udržel Bitcoin více méně stabilní již deset let a není důvod se domnívat, že přestane fungovat.

Jak to vlastně funguje?

Kryptoměny jako Bitcoin jsou blockchainové systémy udržované decentralizovanou sítí uzlů. Tyto uzly jsou těžaři a jejich úkolem je přidávat do blockchainu nové bloky. Těžaři ve stejné síti si navzájem konkurují při řešení složitých výpočetních úloh. Jak již bylo zmíněno, tyto úlohy je těžké vyřešit, ale správná odpověď se dá lehce ověřit.

Těžaři hledají pseudonáhodné číslo, které je často velké (technický pojem je „nonce“) a když se toto číslo kombinuje s údaji v bloku a prochází kryptoměnovou hash funkcí, musí odpověď (nazývaná „blockhash“) vyhovovat daným podmínkám.

Pokud se najde vhodná odpověď, ostatní uzly v síti ji potvrdí a těžař je odměněn za vygenerování správného „blockhashe“. Když těžař najde správné řešení, odešle ho do sítě a všichni ostatní ověří, že skutečně mají řešení. To znamená, že je nemožné přidat nové bloky do hlavního řetězce, aniž se našel platný kód, který generuje blockhash.

Blockhash tedy funguje jako účtenka, která představuje práci vykonávanou těžařem. Odtud pochází název „Proof of Work“ (Důkaz o práci). Tento systém fungování blockchainu se sice neobejde bez negativní kritiky, ale funguje dost dobře na to, aby zachoval vznikající digitální hospodářství bezpečné a funkční.