Rok 2020 se bezpochyby zapíše do dějin. Přestože uběhla pouze polovina tohoto roku, byli jsme již svědky celosvětové pandemie, nejhorších pádů na světových trzích od roku 1987, ale i negativních cen ropy. To se stalo vůbec poprvé v historii, avšak pokud nepřijde výrazná změna ve finančním světě, můžeme téměř s určitostí tvrdit, že se to nestalo naposledy.

Co se musí změnit? Velmi zjednodušeně řečeno, změnu potřebuje celý finanční systém a to, jak ho lidé vnímají. Finanční systém, v jakém žijeme ani zdaleka neodpovídá technologickému pokroku, který jsme viděli v posledních desetiletích. Jde o systém, který neustále podporuje zadlužování, čímž vytváří různé „bubliny“. Jakmile tyto bubliny prasknou, přichází finanční krize, nárůst nezaměstnanosti, inflace a opětovné zadlužování.

Centrální banky téměř pokaždé přijdou s „novou monetární politikou“. Ta je však vždy jen o tisku nových peněz v ještě větším množství, jako tomu bylo i v době předchozí krize. Při poslední finanční krizi v roce 2008–2009 to byly stovky miliard dolarů. Nyní však již centrální banky tisknou peníze v hodnotě bilionů dolarů a pokud nenastane změna ve finančním systému, tak při další finanční krizi budou muset s největší pravděpodobností tisknout desítky bilionů dolarů. Takový systém však nemůže fungovat donekonečna.

A pravděpodobně ani nebude, protože v aktuální krizi nám může pomoci něco, co zde při předchozích krizích nebylo – Bitcoin. Ten už svůj potenciál opět potvrdil v momentě, kdy Federal Reserve (centrální banka USA) ohlásila „nekonečné tisknutí peněz“ a ceny ropy klesly pod nulu. Při obou příležitostech Bitcoin stoupal. Navíc i přesto, že tento rok klesl na 3 600 dolarů, opět se dostal na úroveň 10 000 dolarů, čímž překonal zlato jako nejziskovější aktivum tohoto roku.

Bitcoin také přinesl do světa myšlenku, že peníze nebo měny nemusí být řízeny státem na to, aby fungovaly. Tím, že kryptoměny fungují již více než dekádu prakticky bez chyby, potvrzuje, že tato idea je nejen možná, ale také, že je realizovatelná a dokáže přinést do finančního světa pozitivní změny. Mnoho známých osobností z ekonomického prostředí proto tvrdí, že z nejbližší krize nás nedostanou banky, ale právě kryptoměny.

Zkušené investory dělí od běžných lidí právě to, že dokážou v pravou chvíli identifikovat takové příležitosti. Finanční systém, jak ho známe, je jednoduše zastaralý a už ani zdaleka nesplňuje požadavky trhu. Různé krize, jakož i ta, do které se podle ekonomů z celého světa právě řítíme, navíc otevírají lidem oči. Budou v budoucnu pro lidi zajímavé peníze, které ztrácejí stále více na hodnotě a o kterých rozhodují (často nezodpovědné) státy a banky nebo ty, které nepodléhají doslova jakémukoliv rozmaru států bank či dokonce jednotlivců?