Spojování kryptoměn s různou nelegální činností není žádnou novinkou as touto argumentací se setkáváme zejména u odpůrců digitálních aktiv. Poukazuje se především na praní špinavých peněz, které pocházejí z prodeje drog, zbraní, obchodu s bílým masem a poměrně často se v této souvislosti zmiňuje i financování terorismu. Realita, kterou podporují i ​​různé výzkumy, je však od těchto tvrzení značně vzdálená. Jak je to tedy opravdu?

Většina těchto vyjádření vychází z předpokladu, že kryptoměny jsou naprosto anonymní, jejich toky jsou nedohledatelné a jejich majitelé si s nimi mohou v podstatě dělat co chtějí. To ani zdaleka neodráží realitu a ve skutečnosti to poukazuje hlavně na to, že kdokoli to tvrdí, nerozumí ani základním principům fungování kryptoměn. Až na pár výjimek není jejich anonymita až tak dokonalá a i proto je označujeme spíše jako pseudo-anonymní.

Pod tímto vážně vypadajícím pojmem se skrývá velmi jednoduchá logika. Pro jednoduchou práci s kryptoměnami potřebujete v podstatě rozumět pouze dvěma údajům - soukromý klíč a veřejná adresa. Jedná se o základní údaje, které definují vaši elektronickou peněženku a tedy i vlastnictví ke kryptoměnám, které daná adresa drží. Soukromý klíč slouží k přístupu k elektronické peněžence a podepisování jednotlivých transakcí. Pro nás je však v této souvislosti důležitější veřejná adresa, kterou běžně sdílíte například s někým, od koho chcete přijmout platbu v kryptoměně. Již z názvu je jasné, že tato adresa je veřejná a stejně veřejné jsou i jednotlivé transakce a zůstatky na všech adresách.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud obchodníkovi zaplatíte v kryptoměně například za zboží v jeho eshopu, umí si následně propojit vaše jméno s danou veřejnou adresou. Na veřejném blockchaine si může prohlédnout všechny vaše uskutečněné transakce a také zůstatek na dané adrese. Pseudo-anonymita tedy znamená, že kryptoměny jsou anonymně jen do bodu, kdy svou veřejnou adresu dobrovolně propojíte se svými osobními údaji. Pro běžného uživatele to nepředstavuje žádný zásadní problém a samozřejmě můžete využít různých technik, které toto identifikování veřejných adres značně ztíží. Na velký problém zde ovšem narážejí právě kriminální živly.

Zaregistrujte se ještě dnes >>> REGISTRACE

Výměna kryptoměn za fiat měny a jejich utrácení (zejména při větších objemech) jsou spojeny s KYC a AML procesy, které zajišťují odhalování kriminální činnosti. Pro obchodníka s drogami je poměrně náročné, aby dokázal kryptoměny přeměnit na fiat peníze a užíval si plodů „své práce“. Pro zločince jsou tak i nadále primárním a nejjednodušším prostředkem výměny fiat peníze. Ty v podobě cashu nezanechávají prakticky žádné stopy.

Podle analýzy společnosti Chainanalysis se sice objem nelegálních krypto aktivit meziročně (2020-2021) navýšil ze 7 na 14 miliard dolarů, ale z pohledu celkového objemu se jedná pouze 0,15%. Pro širší představu - pouze v USA se roční objem propraných špinavých peněz odhaduje na 800 miliard - 2 biliony dolarů. Kryptoměny se v těchto číslech se 14 miliardami dají považovat za zanedbatelné. Oficiálně se k tomu vyjádřilo i americké ministerstvo financí, které potvrdilo, že kriminálníci i nadále při svých aktivitách preferují fiat peníze.

Aktuální geopolitická situace a vojenský konflikt, který Rusko rozpoutalo na Ukrajině, otevřel opět téma kryptoměn. Vlády mnoha států v reakci na tuto situaci uvalily na Rusko bezprecedentní a tvrdé ekonomické sankce. Obávají se však, že Rusko, lidé přímo na sankčních seznamech a běžní obyvatelé dokáží obcházet tyto sankce právě prostřednictvím kryptoměn. Samozřejmě to nelze zcela vyloučit, ale podobně jako u kriminálníků to nebudou mít vůbec jednoduché.

Přečtěte si také:

AKTUALIZACI BITCOIN SEGWIT PŘIJALA POUZE TŘETINA BURZ

Největším problémem je to, že kryptoměnový trh je stále poměrně malý (ve srovnání s jinými) a celou Ruskou ekonomiku by nedokázal ani zdaleka pokrýt. Podobné jednání ze strany ruské vlády by se tak okamžitě ukázalo na objemech obchodování a bylo by odhaleno. Jednotlivé kryptoměnové burzy z celého světa již navíc (v mezích zákona) zablokovaly přístup osobám ze sankčních seznamů a dokonce přistoupily i k zmrazování jejich účtů. Rusko navíc nemá vybudovanou infrastrukturu, která by umožňovala přechod na kryptoměny masám běžných obyvatel. Zneužívání kryptoměn k obcházení sankcí ve větší míře se proto nemusíme obávat. Naopak prostřednictvím kryptoměn se podařilo vysbírat desítky milionů dolarů, které putují na pomoc napadené Ukrajině. Kryptoměny tak dělají to, co vždy - nezávisle slouží.